Autor v nich zkoumá, co spojuje syna vraha z vilnosti v měšťanském Německu konce minulého století, syna maďarského prokurátora z 50. let, tryznu za Stalina s pubertálními milostnými zmatky, mytologický obraz bájného Hermafrodita a Beethovenova Fidélia či první erotické zkušenosti s porodem prasnice. Hledá hranice mezi pohlavími, mezi dobrem a zlem, nevyhýbá se ani některým tabuizovaným tématům (např.homosexualita) a jedinou skutečnou jistotou v hodnotově nevyrovnaném světě je zkušenost těla. Román tvoří čtvery paměti, jejichž autory jsou tři vypravěči, přičemž hlavní píše o dvou obdobích svého života a k tomu navíc líčí svůj vymyšlený příběh (také ve dvou časových liniích) vyprávěný fiktivní osobou. Paměti se cyklicky střídají až do předposlední kapitoly, kdy je tento řád narušen vstupem zatím mimostojícího vypravěče. V románu je patrná Nádasyho inspirace motivy ze života T. Manna a podobnost s hudebními formami (fuga,symfonie) Toto lyricko-filozofické dílo asi zaujme především náročnější čtenáře. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz