"Chtěl jsem mluvit s anděly a svěřovat se růžím ... Měl to být komorní koncert pod korunami stromů se vzdálenou kulisou doby. A také trochu návrat k tomu, čeho jako by si lidé přestali všímat, k realitě přírody ..." Taktoukončuje autor svou novou básnickou sbírku, v níž se vrací do poloh, v jakých vznikala jeho mladistvá sbírka Milenka modř. Pravidelné rýmované verše o přírodě, růžích, stromech, o člověku, jeho životě, jeho věčných otázkách, odobě se smutnými ozvuky na léta válečná i s vírou ve vítězství životních kladů, poezie a krásy. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR