Number of the records: 1  

Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou

  1. View book information on page www.obalkyknih.cz

    sound recording

    Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou
    BranchPlaceInfoSignature
    Lidická ( hudební )k vypůjčeníHCD 12.655   

    Uniform title Geheime Band zwischen Mensch und Natur. Česky
    Title statementTajemné pouto mezi člověkem a přírodou / Peter Wohlleben
    Main entry-name Wohlleben, Peter, 1964- (Author)
    PublicationBrno : Kazda, [2020]
    Copyright notice date©2020
    Phys.des.1 audiodisk (7 hod., 25 min.) ; 12 cm
    National bibl. num.cnb003244776
    NoteNahrávka vznikla podle stejnojmenné knihy vydané Nakladatelstvím KAZDA v roce 2019. Z němčiny přeložila Marie Voslářová. Název z disku
    Další poznámkaNahráno ve studiu Chicsound
    Another responsib. Voslářová, Marie, 1985- (Translator)
    Šebestík, Martin (Director)
    Procházka, Aleš, 1963- (Performer)
    Effenberger, Armin (Composer)
    Subj. Headings lesy * lesní ekosystémy * příroda * udržitelný rozvoj * ochrana přírody * člověk a příroda
    Form, Genre populárně-naučné publikace * audioknihy * kompaktní disky
    Conspect502 - Životní prostředí a jeho ochrana
    UDC 502.2 , 911.5 , 502.131.1 , 502.17 , 630.1 , 581.526.42 , 630.1 , 581.5 , 502.1 , (0.062) , (086.7)08 , (086.76)
    CountryČesko
    Languagečeština
    Document kindAudio documents
    Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou
    Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz
    Loading…
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.