Český emigrant v Německu, spisovatel a novinář František Sádlo utrpěl při automobilové nehodě jen lehká zranění, mladá spolujezdkyně však zemřela. Tato tragická událost jen prohloubila jeho životní krizi. Sám sebe obviňuje ze zbabělosti, přetvářky i ztráty ideálů. Stále častěji se mu vybavují vzpomínky na 50.léta v Československu, kdy strávil tři roky v pracovním táboře za své údajně podvratné verše. Přetrvávající psychické problémy jej přivádějí do ordinace židovského psychiatra Maxe Hahna, bývalého milence své manželky. Mezi oběma muži vzniká zvláštní vztah, vyplývající z jejich obdobné zkušenosti s násilím, útlakem a ponížením. Max jako jediný z rodiny přežil hrůzy koncentračního tábora a ani po čtyřiceti letech nemůže odpustit a zapomenout. Stále více propadá až patologické touze po pomstě. Pro autorku není rozhodující dějová složka, ale preferuje určité prvky lyrizované a reflexivní prózy. Příběh se neodvíjí chronologicky, ale současnost se neustále prolíná s útržky reminiscencí, úvah a pocitů, ze kterých si vnímavý a soustředěný čtenář teprve postupně vytváří celkový obraz. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz