Výrazná představitelka francouzského existenciálního románu bystře zobrazuje ve třech kratších prózách (Věk odříkání, Monolog, Zlomená žena) trojí ztroskotání, "druh prohry, který je přítomen v každém bytí". Ve všech případechjde o stárnoucí ženy. První je kultivovanou literátkou, která těžce zápasí se svým nezbytným odchodem do ústraní, uvědomuje si však trvalou hodnotu, již má ve svém muži. Druhé dvě ženy jsou v bezvýchodnější situaci. Jedna z nichvykřikuje zoufalství nad svým osamocením, druhá je opuštěna manželem, protože mu nedovedla porozumět. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR