Studie, která se snaží na základě shromážděného materiálu pro připravovaný Staročeský slovník i na základě znalosti slovníkového materiálu novočeského vytěžit obecnější poznatky o vývoji české slovní zásoby jako celku. Po vymezení základních pojmů řeší autor vývojovou problematiku homonym, synonym, slov přejatých, slov stojících na okraji slovní zásoby apod. Dále pak v přísně systematickém uspořádání předvádí všechny hlavní síly (tj. činitele jazykové, psychické i věcné), které působí na vývoj slovní zásoby, a podává tak přehled hlavních typů lexikálních změn. Práce má tyto hlavní kapitoly: Jednotky slovní zásoby a jejich vývoj, Vývojové postupy působené faktory jazykovými, Vývojové postupy působené faktory psychickými, Vývojové postupy působené faktory mimojazykovými (kulturně historickými). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR