Po úvodních kapitolách, osvětlujících pojem, úkoly a metody petrografie, věnuje autor pozornost minerálům vyvřelých hornin, při čemž hlavní důraz klade na chemismus a na závislost složení (popřípadě i jiných vlastností) na prostředí, v němž jednotlivé minerály vznikaly. Po kapitole o krystalisaci umělých tavenin přistupuje k složitějšímu výkladu o krystalisaci magmatu. V dalších kapitolách je podán stručný přehled základních fysikálních a technických vlastností vyvřelých hornin, načež následuje zevrubný popis klasifikací, a to jak mineralogických, tak i chemických. V závěru je pojednáno o asociaci a genesi vyvřelých hornin a jsou uvedeny molekulární hodnoty pro přepočítávání chemických analys hornin. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR