Poslední z řady Shakespearových veselých a optimistických renesančních komedií. Základem dějové stavby je kombinace dvou tehdy oblíbených motivů - motiv o děvčeti přestrojeném za chlapce a doopravdy také za chlapce pokládaném, a motiv o dvojčatech k nerozeznání podobných a proto zaměňovaných. To vše je umístěno do pomyslné středomořské Illyrie a rozvedeno do romanticko-aristokratického příběhu o trojím milostném šálení plné náhod, zvratů, zauzlení a rozuzlení možných a uvěřitelných jen v pohádce. Při tomto půvabu a pohodě zazvučí zde - díky skupině veselých flámů, pravých výlupků "staré veselé Anglie" - tón zdravé lidovosti, který ve hře odhaluje a kritisuje leccos z pretenciosní panské unylosti a přepjatosti. (S použitím doslovu.) Zdroj anotace: NKP