Filosofický román, který na širokém pozadí dění dvacátého století a zejména na pozadí dvou světových válek hovoří o člověku této epochy, o člověku, který ztratil a hledá svůj lidský obraz. E. Fischer charakterizuje v doslovu tento román jako největší a nejneobyčejnější z autorových románů a poznamenává: "Je to vůbec ještě román, tato změť heterogenních fragmentů, proudící, pronikající, zvedající se a navzájem se doplňující přítomnosti a rozpomínání, kroniky a komentáře, vášně a reflexe, zpovědi a filosofie světa, Já a Protijá? Je to román století, které láme staré formy, protože nemohou obstát před náporem nové skutečnosti." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR