Ve většině svých pozdějších prací zobrazuje Herrmann měšťanskou idylu zabydlenou žánrovými postavičkami bodrých Pražanů. V tomto románu je však ještě kritickým realistou. Tragický příběh učně, kupeckého mládence a později samostatného obchodníčka Martina Žemly má v první části mnoho prvků autobiografických, zejména tam, kde s otřásající pravdivostí líčí týrání učedníků. Žemla, podvedený ve svých citech i v obchodním podnikání, se v zoufalství otráví. Závěr knihy tedy vyznívá pesimisticky. Přesto však řadíme knihu do pokrokové linie české literatury, neboť je psána jako protest vykořisťovaného, naplněna jeho nenávistí a vzdorem. - Doslov K. Krejčího převzat z vydání v SNKLHU. Mnoho barevných ilustrací dokresluje dobový kolorit. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR