3 x 24 starých básní o básnictví, malířství a kaligrafii. Tři básnické sbírky v této knížce představují tři básnické poetiky tří lyrických umění, jež podle mínění starých Číňanů patřily k sobě a k člověku jako ta tři nadání, kterými mohl vyjádřit sebe i svůj byt, sdílený s ostatním přirozeným světem. Tyto tři básnické sbírky vznikly v rozpětí bezmála celého tisíciletí. Na počátku byl tangský básník Sikong Tu. Ten sepsal Dvacet čtyři básní o vlastnostech básnických (Ershisi shi pin) na konci 9. století. Na sklonku zlatého věku čínské klasické poezie shrnul lyrickou zkušenost svého věku a vytěžil z ní pozoruhodný příspěvek budoucímu rozvoji ideje básnické. Po jeho vzoru malíř Huang Yue sepsal svých Dvacet čtyři básní o vlastnostech malířských (Ershisi hua pin) kolem roku 1800, tedy na konci bouřlivého rozvoje tušové literární malby. Jeho sbírka inspirovala kaligrafa Yang Jinzenga na začátku 19. století k napsání analogických Dvaceti čtyř básní o vlastnostech kaligrafických (Ershisi shu pin), věnovaných tušové kaligrafii, jež byla v Číně s malířstvím bytostně spjata. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU