Toto dílo se vrací do roku 1945, do závěru druhé světové války a prvních okamžiků svobody. Autor v něm románovou formou zpracoval vlastní zážitky vězně nacistického koncentračního tábora, který poslední dny války prožíval obzvlášť dramaticky: britská letadla napadla po nacistické provokaci loď s politickými vězni a zapálila ji ... Čtyřem antifašistům se podaří prchnout z nacistického pekla a vrátit se do života. Jejich příběhy mají, zejména v druhé části knihy, až baladický a tajuplný přízvuk. Zachycují věrně typy lidí - antifašistů, spojených jedinou myšlenkou přes všechny národnostní a jiné přehrady, poražených nacistů, kteří již tehdy myslí daleko dopředu na uchování Hitlerova "dědictví", i typy "vítězů", britských vojáků, kteří chtějí osvobozenému světu vtisknout vlastní tvář. Burianova kniha se čte na mnoha místech jako napínavé svědectví, jako vzrušený obraz vzrušené doby. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU