Koncepce osobnosti člověka je zde osvobozena od materialistického učení 20. století, které popírá duchovní podstatu člověka. Ve skutečnosti lidskou psychiku ovládá něco vyššího než centrální nervová soustava. Lidský organismus představuje automaticky řízenou soustavu, jejíž aktivita plně závisí na informacích získaných od duchem ovládané psychiky. A tak v psychice je nutné hledat řadu problémů, které sužují člověka - zde leží např. původ nemocí, stárnutí. Důležitou součástí teorie osobnosti podle A. Dragomireckého je koncepce restimulace engramů, tj. znovuoživování v paměti uložených zážitků, které negativně ovlivňují psychiku člověka, působí problémy, vedou k nemocem. Možnost, jak odstranit tyto obtíže, nabízí abreaktivní terapie, kdy člověk zapomenutou událost znovuprožije a vytvoří si korektivní událost, jež umožní revitalizaci organismu. Autor klade důraz na přesnou interpretaci a jednoznačnost při výkladu své teorie osobnosti. I proto používá ve svých definicích vyjádření pomocí matematických pojmů. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz