Románová zpověď o "temném zlu" je vlastně literárně přepracovaným klinickým chorobopisem, který si autor sám sepsal, když se s úspěchem léčil ze svého duševního neduhu psychoanalytickou metodou. Vypravěčův neustávající dialogse sebou samým vynáší v plynulém proudu děje nánosy minulosti z nevědomí do sféry živé vzpomínky, aby odhaloval skryté příčiny současného stavu ve vlivnych zážitcích, počínaje prvními erotickými zkušenostmi. Osobní i společenskázla jsou osvětlována; hrdina objevuje svůj špatný poměr k otci jako ústřední problém, přesto vsak nenachází pro sebe jinou možnost než samotu. Zdroj anotace: NKP