Námětem je boj indiánských zemědělských dělníků kterési vesnice v Mexiku našich dnů o povolení k založení ejida, t. j. formy zemědělského družstva. Pro tamní bezzemky je ejido jedinou možností obživy, neboť při vyprahlosti mexické půdy odčerpávají boháči všechnu vláhu do svých zahrad a plantáží a Indiány za to, že si kopou vlastní studny, ještě trestají. Autor zná situaci z vlastního dlouholetého pobytu v Mexiku a v románu zachytil celý řetěz překážek, kterými musila skupina indiánských zemědělců projít při vyjednávání s protilidovými vládními orgány. Román ukazuje sice pravou tvář buržoasní demokracie v zemích Latinské Ameriky - naprostou lhostejnost vládních kruhů k vnitřní situaci, prodejnost tisku a úřadů, nedostatek státní péče o školy a o nemocné - avšak nekončí pesimisticky: zemědělský proletariát, s jehož amatlánskými představiteli se spojí nakonec dělníci celého okresu v solidární stávce, si počíná uvědomovat slavnou revoluční minulost Juarezova Mexika a tvoří si všechny předpoklady pro neúprosný třídní boj. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR