První svazek "Studií krátkých i kratších" (po prvé 1876) nám ukazuje, jak Neruda plnil úkoly novináře a feuilletonisty. V čele knihy jsou "Trhani", zobrazující život dělníků na stavbě tratí. Neruda zachycuje život v "Australii", jedné z kolonií ztroskotanců a společenských vyděděnců, jež nevidí nijak romanticky, ale které líčí jako "lidi pracovné". V "Pražských obrázcích" zachycuje s velkou znalostí sociální výjevy ze soudobého života. Jsou to doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studie pražských žebráků, popis života v pražských zastavárnách a na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. "Studie masopustní" a "Rozjímání postní", jež tvoří poslední část knihy, ukazují nám Nerudu jako mistra satirického feuilletonu, jenž si bystře všímal aktuálních dobových otázek (studie o tabáku, tanci a pod.). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR