"Silnější než smrt je láska k rodné zemi. Všechno překoná. I kdyby nás vraždili a tupili sebevíc, všechny nezničí. Ti zbylí povstanou znova a s dvojnásobnou silou." Tato slova vkládá autorka do úst jednoho z hrdinů románu oosudech lidi ze starého vršovického činžovního domu v době německé okupace. Autorka - dělnická spisovatelka zde formou lidového vypravěčství kronikářského typu dovršuje rozlehlý románový cyklus, všímající si pražskéhoproletariátu od počátku 20. století do prvních patnácti let předmnichovské republiky, tj. cyklus románů Lidé z Terebovky. Vichřice a Z těžkých dnů. Zdroj anotace: NKP