Duševně choří jsou hrdiny, od světa oddělená budova ústavu choromyslných ve Flandrech jevištěm a ovzduší vánoc kulisou tohoto románu, který autor sám charakterizuje jako psychiatrické drama. Zachycuje v něm osudy a otřesné duševní stavy a pochody celé galerie postav, mužů i žen. Na tragickém osudu nejvíce exponované postavy toho skličujícího jeviště, zbabělce, jehož vojenská mašinérie za druhé světové války povýšila na hrdinu, ukazuje, jak válka člověka poznamenává a pro celý život ničí v samé jeho podstatě. Zdroj anotace: Národní knihovna České Republiky