První povídka je obrazem zatčení K.H.Borovského, který se po uvědomění smrtelné nemoci, nechá zatknout a před ženou a dcerou sehraje scénu, která z něj posléze učiní národ. mučedníka. Druhá povídka je obrazem Jana Roháče z Dubé, který je vydán Zikmundovi jako starý, nemocný a nepříliš duchem obdařený muž. Třetí je všech iluzí zbaveným obrazem existence českého intelektuála, žijícího v době normalizace v exilu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze