První román dvou mladých historiků, I. Caldwella a D. Thomasona, je často srovnáván s dílem Umberta Eca (Jméno růže) či Dana Browna (Šifra mistra Leonarda). Ovšem v mnoha ohledech se svou originalitou a promyšleností podobným srovnáním vymyká a jak jeho téma tak zpracování jej předurčilo stát se bestsellerem nejen v USA, ale i v mnoha dalších zemích, kde byl přeložen. Je Velký Pátek roku 1999, koleje university Princetown. Krátce před ukončením studia jsou dva studenti na pokraji vyluštění záhady Hypnerotomachia Poliphii, renesančního textu, jenž již po století mate učence, kteří se jím zabývali. Kniha, proslavená svou hypnotickou mocí nad těmi, kdo ji studovali, konečně po pěti stech letech odhalí svá tajemství. Jak se však blíží termín odevzdání diplomové práce, zůstává další výzkum na mrtvém bodě. Než se záhadně objeví další stopa – starobylý deník. V něm nacházejí studenti šokující důkaz, že ve stránkách fantaskní Hypnerotomachie je zašifrována poloha tajné krypty, do níž renesanční vědci ukryli před církví významné rukopisy. A tak se oba přátelé vybavení novým klíčem znovu ponoří do bizarního světa rukopisu – do světa zapomenuté erudice, podivných sexuálních choutek a děsivého násilí. Ale ve chvíli, kdy si začínají plně uvědomovat význam svého objevu, je zasněžený univerzitní kampus uveden ve zmatek – student, také se zabývající tímto rukopisem, je zastřelen v poklidné studovně katedry dějin. Vražda spustí řetěz násilí a překvapivých odhalení a před čtenářem se odvíjí dva fascinující téměř detektivní příběhy, jež od sebe odděluje půl tisíciletí. Pravidlo čtyř je oslavou oslňující lidské erudice a představivosti, ale také příběhem úskoků a násilí, které od nepaměti prolínají dějinami, příběhem mladého muže fascinovaného minulostí, je však také prodchnuto mladistvým přátelstvím a láskou. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz