Román významného italského preromantika s výraznými autobiografickými rysy je spojením intimního milostného románu s politickým - spojením úzce osobní tragédie s tragédií národní. V prvním díle převažují motivy osobní, v druhém díle motivy společenské. Hrdina románu umírá na neřešitelné rozpory svého osobního a společenského života. Střetávají se tu nešťastná láska, ztráta víry v boha a zbožňovaného Napoleona. Dílo nevyznívá malomyslně a zoufale, ale bojovně - výzvou k činům, k boji. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR