Sbírka vydaná po prvé r. 1874, zachycuje obraz našeho venkova v pol. 19. stol., kdy zbytky feudální "idyly" na sklonku feudálního řádu ustupovaly novým kapitalistickým poměrům. Jenom několik málo skladeb z celkového počtu 36 "Pohádek" patří do oblasti ryze pohádkové fantasie ("Pohádka o lesní panně", "Návštěva", "Lesní žena"). Jinak má forma pohádky v Hálkově pojetí daleko širší význam: někde má nádech lehké romance se šťastnou milostnou pohodou, někde kreslí veselé nebo pitoreskní obrázky venkovského života, jinde přechází do otevřeného útoku proti vládnoucímu řádu. Svou sbírkou, v níž se Hálek projevil jako "pokračovatel Erbenův, ale i přehodnotitel poesie "Kytice"" (Z.Nejedlý), zúčtoval básník navždy s romantikou, aby místo ní uvedli do naší poesie realistický obraz naší vesnice. (S použitím dosl.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR