V tomto směru jde o básníka, který v současné době stojí na jedné z prvních příček české poezie. Tematicky básně vycházejí z rozporuplnosti času a z převládajícího pocitu lítosti nad zaměřenými léty života. Pocit osobní nesvobody v totalitním režimu se promítá do obrazu osamělého ostrova, kde se člověk ocitá v ponižující situaci. Některé básně jsou věnovány zcela konkrétním osobnostem ( Chramostová, Skácel..). Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze