Po 1. světové válce se prudce měnily názory na způsob vedení války, většinou ve prospěch pohyblivosti leteckých i obrněných jednotek. Výsadkové oddíly, samostatná a elitní součást ozbrojených sil, vznikají v Německu v polovině 30. let 20. století. Počítalo se s využitím malých úderných skupin s přesně vymezeným cílem útoku i s masovým vzdušným výsadkem při rozsáhlém pozemním útoku. Bojovým křestem prošli němečtí výsadkáři na počátku 2. světové války při obsazování Dánska a Norska na jaře r. 1940, velmi důležitou roli sehráli při napadení Belgie a Holandska. Nejvýznamnější a největší akcí německých výsadkových vojsk během 2. světové války bylo dobytí ostrova Kréta na jaře r. 1941. Z důvodu vysokých ztrát byli výsadkáři po zbytek války zapojeni převážně do pozemních operací v Africe, na východní i západní frontě. Fotografie, rejstřík, seznam literatury. Zdroj anotace: MLP