Autorka si vybavuje zážitky z dětství a mládí, vrací se k době studií na gymnáziu v Brně, na Právnické fakultě v Praze ve 30. letech i na Filozofické fakultě, kde v letech 1945-52 studovala dějiny umění a klasickou archeologii. Znovu prožívá své zatčení i pobyt ve vězení na Pankráci na počátku 50.let. Přibližuje své působení v Památníku národního písemnictví, Národním muzeu i na Vysoké škole umělecko-průmyslové, kde přednášela dějiny umění až do r.1973, kdy byla z politických důvodů propuštěna. Zamýšlí se také nad významem Charty 77, kterou jako jedna z prvních podepsala. Vypráví o setkáních se zajímavými lidmi, kteří měli rozhodující vliv na formování její osobnosti. Velkou pozornost věnuje J. Patočkovi, který byl řadu let jejím blízkým přítelem. O tom svědčí i publikované dopisy. Kniha rovněž obsahuje přepracovanou verzi krátké prózy Už zase krmím holuby na náměstí, která byla vydána v exilovém časopisu Listy, první povídku Filatelista z r.1958 i článek Trojí význam Charty. Text je doprovázen černobílými fotografiemi. Vzpomínky přinesou čtenáři nejen řadu zajímavých informací, úvah a postřehů, ale poskytnou mu i umělecký zážitek. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz