Vladimír Holan napsal tento cyklus ve dvou časových obdobích: první část komponoval již v roce 1937 a vzdal v ní hold velikosti mimořádného hudebního skladatele. Mozart byl pro Holana představitelem geniálního tvůrce, který po sobě zanechal božské dílo. V oddílu druhém, vznikajícím v těžkých letech 1952-1954, se Holan zamýšlel nad světem, v němž musí člověk, obdařený až zázračnými schopnostmi a talentem, žít. Holanův Mozart trpí samotou a odcizením, do nichž navíc pronikají i tóny jeho tragického údělu. Do těchto úvah se pochopitelně promítají i obavy z nastupující totalitní moci, proti níž básník jako důstojného protihráče staví přesvědčivý umělecký čin, který se nesmí sklonit ani před policejní hodinou smrti. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz