Tuto poezii lze charakterizovat jako poezii všedního dne. Jednotlivé básně jsou často hořkým a syrovým příběhem lidí ze dna lidské společnosti, kde vedou těžký a většinou marný zápas o zachování alespoň zbytku lidské důstojnosti. K tomuto tématu zvolil autor adekvátní jazykové prostředky, často používá výrazy z periferie, aby ještě více zdůraznil tíživou atmosféru i beznaděj jedné části společenského spektra. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze