Kniha Jacquese Vergése Krvelačné bestie se stala ihned po svém prvním vydání v roce 1992 francouzským bestsellerem. Po jejím přeložení do mnoha světových jazyků i jednou z nejčastějších publikací ve světě, o čemž svědčilo její umístění na předních místech čtenářských anket a žebříčků úspešnosti. Forma literatury faktu, vycházející ze skutečných ověřených událostí je obohacena i částečným popisem historického prostředí, ve kterém se děj promítá a především pokusem o odhalení nitra člověka-zločince. Pokud čtenář očekává popis protagonistů, kteří od svého zrození jsou šílení nebo zrůdní, pak bude překvapen galerií portrétů lidí šarmantních, inteligentních a dokonce i ctilivých. Albert de Salvo, Ted Bundy nebo Peter Kürten nenapadají své oběti jako vzeklí psi, jednají promyšleně, hrají si nebo svádějí, aby mohli hru vygradovat až ke krvavému konci. Dílo nemá v úmyslu děsit čtenáře, chce jej přivést k zamyšlení. Hledá odpověď na otázku: Kde se bere v těchto osobnostech touha nebo nutnost své oběti týrat, mučit, škrtit, násilnit či jinak bestiálně vraždit, když na druhé straně jsou schopni naslouchat poezii či zpěvu ptáků, hrát na klavír, mít smysl pro krásu a žbožňovat své manželky a děti? Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU