V knize je provedena kritika agresivní vojenské ideologie, jež v Německu vyrostla z pruského militarismu. V historickém sledu je proveden rozbor Bedřichova vojenského systému, ukázány jeho společenské kořeny i základní nedostatky, zhodnoceny jsou Clausewitzovy názory a doložena rostoucí šablonovitost pruského vojenského umění. V dalším je podrobně uvedeno, jak se junkersko-buržoasní zpátečnictví projevilo ve vojenské ideologii, kterou hlásali před první světovou válkou Moltke, Schlieffen von der Goltz a Bernhardi, jak sílil lupičský ráz německých vojenských theorií v období imperialismu a dosáhl vyvrcholení v theoriích totální, bleskové nebo tankové války u Ludendorffa, Keitela, Guderiana a jiných; od nich nyní přejímají dobrodružné názory angloameričtí imperialisté, zaslepení svými světovládnými plány a neschopní uvědomit si, jaký krach utrpěl ve druhé světové válce celý soubor reakčních agresivních plánů a theorií zásluhou stalinské vojenské vědy, vyrůstající ze sovětské socialistické skutečnosti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR