Jde o poezii, která v sobě trpce odráží autorčino válečné mládí, zkušenost koncentračních táborů se smrtí nejbližších, ale přesto je naplněna nezdolným optimismem a vírou v život. Pro autorku je typické, že čas minulý splývá s přítomností a vytváří tak všestranně kompaktní celek. Tematicky využívá autorka nejrůznějších motivů, formálně je u ní zajímavé časté používání dialogů a snaha o čistý, krystalický tvar. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze