Příběh Amélie, která přišla na svět obdařena mimořádnou citlivostí a mimosmyslovým vnímáním.Viděla věci pro ostatní neviditelné.Rozvíjela bohatý vnitřní svět, do něhož se často schovávala a dokázala o něm vyprávět s velkou přesvědčivostí.Chápající a trpěliví rodiče nikdy dceřino vyprávění nezpochybňovali.Když bylo Amélii pět let, narodil se bratr Henri.Amélie k němu velmi přilnula. Říkala rodičům, že čas s Henrim je vzácný. Jejím slovům porozuměli, až když o Henriho v pěti letech přišli.Dlouho trvající smutek rodičů způsobil, že si Amélie připadala zbytečná. Poprvé v životě si položila otázku: „Proč jsem ještě tady?“Toužila porozumět, proč nemůže být raději s Henrim, když rodiče, ponoření do sebe, ji nevnímají. Do školy nechodila, matka ji vyučovala doma, ale po odchodu Henriho nebyla schopná dál dceru vzdělávat a Amélie nastoupila do školy. S vrstevníky si nerozuměla a oni nechápali ji. Seznámila se se spolužačkou Mínou, obdařenou podobnými dary jako Amélie a staly se z nich přítelkyně na celý život.Než dokončila základní vzdělání, ztratila Amélie matku a znovu si pokládala otázku: „Proč jsem ještě tady?“Vnitřní svět se jí nerozplynul ani v dospělosti, jen změnil formu a promlouval k ní prostřednictvím snů a občasných vizí. V nich se Amélie dál setkávala s bratrem Henrim.Milovala zvířata a láska k nim ji během studentských let přivedla k opuštění výtvarně zaměřené školy a cestě na Floridu k prarodičům, o nichž se dozvěděla až po smrti matky. Nastoupila do farmářské školy a praxe ji zavedla na farmu, kde potkala spřízněnou duši Briana a prožila s ním několik let první a hluboké lásky.Život ji časem zavál zpět do rodné Francie, kde se vrátila k umění a sklízela jeden úspěch za druhým.Později se stáhla do ústraní a svůj talent a dovednosti zúročila ve výuce dětí i dospělých na statku své kamarádky Míny a jejího manžela, galeristy Jeana.Na statku ji čekal důležitý životní krok, od něhož se odvinula dlouhá a šťastná etapa jejího života.I když prožila třicet let krásného manželství, otázku: „Proč jsem ještě tady?“ si kladla během života mnohokrát.Dospělé děti opustily rodné hnízdo a když pár let po té zůstala Amélie úplně sama, osud ji nasměroval tam, kde jí nachystal nečekané překvapení.Odpověď na otázku: „Proč jsem ještě tady?“ našla Amélie až ve věku osmdesáti pěti let, kdy porozuměla smyslu (nejen) svého bytí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz