Čtvrtá kniha poezie plzeňského básníka a prozaika Tomáše Krále.Verše intenzivní i snové, z času a místa mezi spánkem a bděním, kde kaluže polykají stíny a dny se plazí jako šepot nemoci. Verše psané strachem. Hmoždíře drtí věty a otázky se kladou před stromy. S vírou, že melodie dokážou léčit. Že v pozvání smrti k večernímu stolu může žít naděje. Zdroj anotace: Národní knihovna v Praze