Vladimír Martinec rozdělil sbírku do svou do dvou oddílů a pokusil se v ní vykreslit portréty některých nejbližších členů své rodiny. V prvním (Syn) si pochopitelně všímá svého potomka, jehož sleduje prakticky od narození a prvních krůčků. Vzpomíná na jeho první slovo, na dětské epizody, na jeho dospívání i na neshody, které náhle mezi nimi vznikly a postupem času se ještě více prohlubovaly. Ve druhé části (Rodiče) pak Martinec bilancuje své dvacetileté manželství, z něhož se ovšem pozvolna vytrácí citová vzájemnost a oboustranný vztah tak nezadržitelně dospěje sice k drobným, ale vytrvalým roztržkám a nedorozuměním. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz