Tři krátké studie mladého západoněmeckého vědce vystihují problematiku básnických experimentů. První stať se zabývá obecně teorií a výsledky, poetikou, metodikou a sociologickým dosahem „konkrétní poezie“. Druhá část je odbornou ukázkou z autorovy vlastní tvorby, třetí se týká strojového programování estetických textů. V těchto pracích však Schmidt nepředkládá jen faktické zákonitosti „konkrétní poezie“, nýbrž i její překonání. Svým tématem se propracovává k obecnému pojmu umění a svými závěry se blíží Umbertu Ecovi. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz