Berlioz se s obsahem Goethova románu ve francouzském překladu seznámil r. 1828 a ještě téhož roku složil 8 scén z Fausta. Ty později použil ve své dramatické legendě komponované v letech 1845-46 na koncertní cestě po Rakousku. Část díla vznikala též v Praze, kde Berlioz v lednu 1846 koncertně uvedl variace na "Faustovo prokletí". Berlioz vycházel z G. de Nervalova překladu, z něhož vyňal pro své pojetí vhodné části a doplnil je textem svým a textem A. Gandonniera. Dílo bylo komponováno ve formě kantáty. Světová premiéra v koncertním provedení se odehrála 6.12.1846 v Pařížské opeře. V operním scénickém provedení mělo dílo premiéru v Opeře de Monte-Carlo 18.2.1893. U nás bylo celé dílo poprvé uvedeno 7.11.1880 pod taktovkou A. Čecha ve prospěch penzijního spolku orchestru a sboru opery.