Zkušený autor volí velmi účinnou a živou formu vyprávění, v níž propojuje a konfrontuje obecně známé skutečnosti, které v jeho podání vytvářejí nový, citlivý a lidsky přitažlivý obraz Janáčka člověka i umělce. Výstavba jednotlivých obrazů vyrůstá z autorova záměru zdůraznit posledních dvacet let skladatelova dlouhého a bohatého života jako stínem tragické bezvýchodnosti poznamenané údobí, v němž ale Janáček začínal přece jen pronikat do povědomí domácí i světové hudební veřejnosti. Kniha je doplněna rozsáhlou fotografickou přílohou. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze