Americký autor podává svědectví o životě polské židovské komunity od počátku druhé světové války až po porážku povstání ve varšavském ghettu.V srpnu 1939 začíná příběh židovského lékaře Pavla Bronského, zbaveného funkce děkana lékařské fakulty a potlačujícího svou víru ve snaze přežít, jeho ženy i dvou dospívajících dětí. Dalšími výraznými postavami jsou lékařův švagr kapitán Androfski, jediný židovský důstojník elitního hulánského pluku, a učitel Alexander Brandel, generální tajemník sionistické organizace. Jeho deníkové záznamy, texty nařízení i osobní poznámky uvádějí většinu kapitol. V osudech těchto hlavních hrdinů autor přesvědčivě zachycuje přepadení Polska v září roku 1939, obsazení Varšavy, vyhlášení ghetta a především heroické povstání jeho obyvatel v dubnu roku 1943, kdy se vzepřeli útlaku a bezpráví okupantů a dokázali vzdorovat jejich ohromné přesile čtyřicet čtyři dní a nocí. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze