Number of the records: 1
Báje dvacátého století
SYS 1058914 LBL 00000nam-a22^^^^^3i-4500 003 CZ-CbJVK 005 20251006150926.9 008 190807s2013----xr-----c------000-f-cze-- 020 $a 999-00-031-3256-7 040 $a CBA001 $b cze $e rda 072 -7
$a 821.162.3-3 $x Česká próza $9 25 $2 Konspekt 080 $a 821.162.3-32 $2 MRF 100 1-
$a Petiška, Eduard, $d 1924-1987 $7 jk01092720 $4 aut 245 1-
$a Báje dvacátého století 264 -1
$a [Česko] : $b Martin Petiška, $c 2013 520 3-
$a Jedná se o soubor povídek a v jistém smyslu i o jedno z posledních autorových děl, zaměřené na lidské osudy a příběhy, v různých dějinných i kulturních etapách; které, i přes různost prostředí, zůstávají v jádru podobné, ponořují se do nitra individuálního světa a hledají smysl lidského putování. V této odesee se autor vydává do časů, které sám zažil a které se řadí k jedněm z nejhroznějších v lidských dějinách, ve srovnání s nimi byla Trójská válka jen malou bitvou - období první poloviny dvacátého století a jeho dvou válek. „...Nehledám jakoukoliv krásnou katedrálu, ale katedrálu v Amiensu, jen tu, ne její obdobu, dvojníka, ale právě ji i se vší únavou cesty, časem, který je k tomu potřeba, trápením, a přeji si určitý sluneční paprsek, který by dopadal na ni i na mě.” „Nejhorší je, že se člověk smíří s něčím, s čím se vůbec smiřovat nemusí, a smíří se s tím, poněvadž mu jeho okolí radí: smiř se s tím, a radí mu to tak dlouho, že tomu uvěří a poslechne. Proti svému neštěstí člověk málokdy bojuje, proti svému štěstí bojuje skoro pořád.” „Když má člověk dojem, že je jiný než ti ostatní, narůstá v něm směs hrdosti, studu i úzkosti. A záleží na něm, co v něm nakonec zvítězí.” $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9990003132567 $2 Web obalkyknih.cz 520 3-
$a Jedná se o soubor povídek a v jistém smyslu i o jedno z posledních autorových děl, zaměřené na lidské osudy a příběhy, v různých dějinných i kulturních etapách; které, i přes různost prostředí, zůstávají v jádru podobné, ponořují se do nitra individuálního světa a hledají smysl lidského putování. V této odesee se autor vydává do časů, které sám zažil a které se řadí k jedněm z nejhroznějších v lidských dějinách, ve srovnání s nimi byla Trójská válka jen malou bitvou období první poloviny dvacátého století a jeho dvou válek. „...Nehledám jakoukoliv krásnou katedrálu, ale katedrálu v Amiensu, jen tu, ne její obdobu, dvojníka, ale právě ji i se vší únavou cesty, časem, který je k tomu potřeba, trápením, a přeji si určitý sluneční paprsek, který by dopadal na ni i na mě.” „Nejhorší je, že se člověk smíří s něčím, s čím se vůbec smiřovat nemusí, a smíří se s tím, poněvadž mu jeho okolí radí: smiř se s tím, a radí mu to tak dlouho, že tomu uvěří a poslechne. Proti svému neštěstí člověk málokdy bojuje, proti svému štěstí bojuje skoro pořád.” „Když má člověk dojem, že je jiný než ti ostatní, narůstá v něm směs hrdosti, studu i úzkosti. A záleží na něm, co v něm nakonec zvítězí.” $c ereading 655 -7
$a české povídky $7 fd133971 $2 czenas 910 $a CBA001 FMT BK
Number of the records: 1