"Město ve znamení ohně" napsala M.M. za okupace těsně před zákazem všech svých knih. Podnět ke vzniku této knihy dali kladenští dělníci a osvětoví pracovníci, kteří se na M.M. v r. 1940 obrátili s přáním, aby napsala propagač. spisek o Kladnu. Z tohoto podnětu zrodila se knížka, podstatně přesahující svůj původ. úkol. Byla to básnická oslava Kladna, celých jeho dějin, jeho bouřlivého rozmachu, vyvolaného objevem uhlí a vznikem moderních průmyslových závodů; byla to však především básnická oslava kladenského dělnictva, jeho statečnosti a věrnosti, vyznání víry v sílu celé naší dělnické třídy. Tehdy tato knížka vyšla v omezeném nákladu a zůstala širší veřejnosti nepřístupná. Po revoluci se M. k "Městu ve znamení ohně" vrátila, dopsala je a rozšířila o nejpřevratnější události celých dosavadních dějin Kladna - osvobození naší země Sovětskou armádou a vznik lidově demokratického státu, v němž vládnou pracující. Rozvinula v závěrečné části knihy obraz prvních velkých úspěchů kladenských pracujících v budování nového společenského řádu, vylíčila jejich boj proti buržoasní reakci, vrcholící v únoru 1948, a svůj nadšený obraz svobodné historie revolučního Kladna dovedla až do počátku Gottwaldovy první pětiletky. (Podle J. Hájka.)