V 7 kapitolách rozebírá autor práci sovětského pedagoga A.S. Makarenka (1.3.1888-1.4.1939), který organisoval v r. 1920 v Poltavsku na Ukrajině kolonii pro výchovu mladistvých provinilců a bezprizorných dětí a vedl později obdobnou komunu Dzeržinského v Charkově. Během 16leté praxe rozřešil Makarenko řadu základních otázek sovětské pedagogiky a s úspěchem bojoval s přežitky buržoasní ideologie v pedagogice. Kniha ukazuje na podkladě jednotlivých přednášek, statí a článků Makarenkových, jak učení tohoto vychovatele-novátora o dětském kolektivu jako činiteli komunistické výchovy a s ním spojená theorie výchovy v dětském kolektivu obohatily sovětskou pedagogiku novými závěry. Makarenko vychoval zanícené sovětské vlastence, aktivní a uvědomělé budovatele socialismu svým postupem výchovy od kolektivu k jednotlivci, spojením výchovy se skutečnými jevy sovětského života, spojením výchovy s produktivní prací, výchovou k úctě a lásce k člověku, ideou revolučního optimismu. Zdroj anotace: NKP