První český knižní překlad z díla velmi pozoruhodného francouzského filosofa 20. století náleží k sérii prací, v nichž Bachelard sonduje podstatné zdroje lidské imaginace. V této studii si pro svou "konkrétní estetiku" zvolil intimní plameny svíce a lampy, aby sledoval v linii snění jejich poezii a dobral se "půvabů duše". Ukazuje na četných literárních obrazech rozpětí duchovního zážitku při splývání imaginace a paměti, které jsou podněcovány důvěrným zářením malého světla a poodkrývají ontologii osamělého bytí. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR