Náhodně zvolené téma školního projektu zaměří pozornost třináctileté Lou na problém pařížských bezdomovců a změní tak život nejen jedné bezdomovkyně, ale i její rodiny. Lou je dívka s IQ 160, s mozkem, který jí umožňuje nahlížet svůj vlastní život i pojmenovat problémy, ale zanechává ji bezbrannou vůči složitostem světa, které si, na rozdíl od svých vrstevníků, již plně uvědomuje. Školní projekt o bezdomovcích je pro ni záminkou, aby se přiblížila k mladé bezdomovkyni No, s níž se seznámila na pařížském nádraží a postupem času k ní začíná cítit vztah jakéhosi sesterství v osamělosti. Ačkoli vidí a chápe všechny souvislosti i to, že nespravedlnosti světa nedokáže vyřešit, začíná být přesvědčena, že nelze nechat věci tak jak jsou. To, že se odhodlá vstoupit No do života, změní však především ji samotnou. Autorka píše tak, jak by asi skutečně psala třináctiletá, vysoce inteligentní, někdy přemoudřelá, někdy přecitlivělá dívka. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze