Román je příběhem dnešní průměrné ruské rodiny, která žije běžnými a každodenními problémy a zdánlivě se nevymyká šedi a jakési beznadějné obyčejnosti kolem sebe. V čele Petrovových je osmadvacetiletý automechanik, holdující komiksům s tématem mimozemských civilizací. Tuto zálibu částečně sdílí i jeho manželka knihovnice, jež se soustředí ve svém volném čase na četbu nepříliš laciné sci-fi literatury. Osmiletý syn se naopak nejvíce vyžívá v počítačích či mobilním telefonu. Všichni tři žijí kdesi na Urale, v prostředí, jež je ještě silně poznamenáno stopami po sovětské byrokracii, architektuře i ideologii. A všichni tři také podlehnou nákaze chřipkového viru, který na ně s neobyčejnou intenzitou zaútočí. Právě v onom horečnatém stadiu se u Petrovových projevují stavy, které rozostřují hranice mezi realitou snovými vidinami. Román s prvky černého humoru a tragikomickými motivy se tak stává krutou groteskou i podobenstvím o světě, v němž člověk bez donucení přijme mnohdy zoufalá pravidla životního stereotypu a takřka bezvýhradně se s nimi ztotožní. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze