Ve studii "Více Wolkra" hodnotí Pekárek Wolkra jako prvního básníka revolučního proletariátu: Měl kladný poměr k lidu a jeho úkolům, k programu revoluční dělnické třídy, správně hodnotil klasiky a realismus. To byly základní složky, formující jeho geniální styl. V kapitole: J.W. a české kulturní dědictví obhajuje Pekárek svá tvrzení, vyslovená v první studii, především polemisuje s Mladou frontou. Pak, v kapitole nazvané "J.W. socialistický realismus", ukazuje, jak se měnil za 25 let od Wolkrovy smrti názor kritiky na básníka a zdůrazňuje Wolkrovo průkopnictví. Ve všech článcích prokazuje souvislost literárního snažení s bojem dělnické třídy. - Ve studii o S.K.N. je v náryse zhodnocen význam jeho díla pro novou orientaci české literatury. - Hora je zjevem složitějším předešlých, obráží v sobě všechny protiklady společnosti a doby, v které žil. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR