Tento svazeček veršů je splátkou starého dluhu tkalcovskému dělníku, později řezbáři a básníku Frant. Chládkovi, zemř. 1861. Jeho básně byly poprvé knižně vydány až r. 1884 péčí O. Mokrého, ale již za básníkova života kolovaly v opisech mezi lidem. Česká literární společnost let 50tých nechávala jeho tvorbu bez povšimnutí a také pozdější buržoasní literární historie měla pro něho jen stručnou visitku "básníka-samouka". Již v r. 1938 upozorňoval však na F.Ch. Julius Fučík a první souhrnnou studii s ukázkami z básníkova díla otiskl v 3-4 č. 4. roč. Varu (1951) Fr. Baťha. Pořadatelka tohoto souboru přetiskla básně většinou z časopisec. otisků a z materiálu Baťhova a připojila doslov, v němž zachytila básnický profil Chládkův. - "Chládek, uvědomělý proletář, který věděl, kde je jeho místo, přinesl do naší poezie novou strunu, silné, opravdové verše, naplněné láskou k třídě pracujících a nenávistí k jejím utlačovatelům, politickým i hospodářským. Dílo F.Ch. patří proto plným právem k pokrokovým základům naší poezie, k těm tradicím, k nimž se dnes hlásíme." (F. Baťha.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR