Pronikavá analýza a strukturální utřídění znakové soustavy výtvarného díla (oproti němuž tu tvůrce a divák ustupují z centra pozornosti) vychází ze sémantiky, aplikované na umění, a z autorových vlastních konkrétních rozborů malířských, sochařských i architektonických prací, které vznikly v různých fázích dějin, od prehistorické doby až po moderní. Tímto postupem, který u nás dosud nebyl uplatňován vzhledem k dílům výtvarných umělců, se J. Zvěřinovi podařilo postihnout specifické elementy a prostředky, jimiž se zde zkoumaná oblast lidské tvorby vyslovuje. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR