Organická činidla mají nesmírný význam pro racionální provádění kontroly výroby: jejich použití zjednodušuje analytické methody, zvyšuje jejich přesnost a mnohonásobně urychluje analytické operace. Autor se snaží vysvětlit theoretické problémy na základě dlouhodobé experimentální praxe. Zabývá se klasifikací specifičností a theorií struktury organických činidel. Uvádí funkčně analytické a analyticky aktivní skupiny a všímá si různých jevů při reakcích a popisuje jednotlivé druhy reakcí podle jejich založení. Jeho zájem platí nejen povaze organických činidel, nýbrž i elektronové konfiguraci anorganických iontů. Kromě toho věnuje zvláštní pozornost stereochemickým faktorům, které byly obvykle opomíjeny při studiu. (Z úvodu.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR