Citovou náplň "Pana Tadeáše" tvoří stesk po nenávratně mizejícím světě bývalé republiky polské, který se mísí s humorem, jímž básník zlidšťuje své postavy. Zásadní význam pro ideologii díla má postava mnicha Robáka: M. zobrazil Robákův hluboký přerod z člověka minulosti, obtíženého hříchy starého šlechtického Polska, v člověka budoucnosti, který se postupně zbavuje předsudku ohraničeného kastovnictví a dává se cele do služeb národně osvobozeneckého boje. Ideovým vyvrcholením díla je osvobození sedláků v závěrečných obrazech, které jsou svědectvím toho, jak úzce M. spojoval boj národní s bojem sociálním. Hlubokou lásku k vlasti zde provází i ušlechtilý vztah k jiným národům, zejména k národu ruskému; tyto city vřelého přátelství nejsou u M. utlumeny ani carským terorem. Tím vším se "Pan Tadeáš" stal nejen uměleckým vrcholem M. tvorby i celé polské poesie 19. st., ale zároveň ideovým vyvrcholením tvorby polských romantiků a základním kamenem polského realismu. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU