Od dosavad. vydání (Quisův výbor. soubor Novotného) se tato kritic. edice liší tím, že neshrnuje pouze divadel. studie a referáty z prvních let Prozatím. divadla. t. j. od jeho otevření 1862 do pádu ředitele Liegerta 1865, ale přibírá i divadel. fejtony, dokonce i takové, kde divadlo není jich námětem jediným. Celkem 11 statí je zde přetištěno po prvé; několik statí, uvedených v dřívějším souboru, je pak vypuštěno, poněvadž Nerudovo autorství není zcela průkazné. Edice se týká důležitých vývojových let čes. divadla, kdy vedení Prozatím. divadla, jež mělo být naším vrchol. ústavem před Národním divadlem, nesplnilo naděje lidu v národ. poslání scény. Neruda byl v oné době divadel. kritikem a fejtonistou Hlasu; v létě 1865 se pak stává kritikem Národ. listů. Ze širokého pojetí naší edice vysvítá, že Neruda, bedlivý hospodář čes. kultur. dění, dovedl takticky, podle potřeby doby užívat růz. literár. žánrů. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR