Přehledné populární vylíčení prvního čes. revolučního výbuchu proti feudalismu, k němuž vedly na poč. 15. stol. neustále se zostřující třídní rozpory za všeobecné krize feudalismu. Po rozboru hospodářsko-sociálním kniha objasňuje problémy hnutí a formování široké třídní husitské koalice, která se záhy štěpí ve 3 tábory: feudálně reakční blok, měšťanskou opozici a městskou i venkovskou chudinu. Podle třídního seskupení dělí pak hnutí v období převahy chudiny (1419-21) a převahy měšť. opozice (1421-34) v čele s vojevůdci Žižkou a Prokopem. Měšť. opozici připadl úkol organizátora a vůdce hnutí, zatím co chudina byla jeho hnací silou. Přehledně hodnotí Macek jednotlivé proudy a směry v husit. hnutí, smrt Žižkovu, nápor mezinár. reakce, slavné vítězství husitů, propagaci hnutí v cizině, jednání s koncilem o artikule, zradu domácí reakce, vytvoření panské jednoty a přípravu spiknutí k vyhlazení polních vojsk až po Lipany, skomírání hnutí a konec Roháčův. Posléze se obírá výsledky a významem hnutí, jeho ohlasem doma i v cizině a jeho zobrazením v čes. buržoazní historiografii. (Poctěno státní cenou 1952.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR